Přeloženo z BBC, 23. června - Islámský stát má speciální “trest” pro gaye – shazují je z vysokých budov. Taim (24 let, student medicíny) vypráví svůj příběh o tom,  jak se vyhnul takovému osudu útěkem z Iráku do Libanonu.
 
Být homosexuálem, to znamená v naší společnosti rozsudek smrti. Když ISIS zabíjí gaye, vetšina lidí je nadšeně pro, považují nás za nenormální, za zrůdy. Poprvé jsem si uvědomil že jsem gay když mi bylo 13 nebo 14. Také jsem si myslel že je to nemoc a přál si abych byl normální. V prvním ročníku na vysoké škole jsem začal docházet na léčení. Na radu terapeuta jsem se svěřil přátelům, že procházím “těžkým obdobím” svého života a požádal je o podporu. Pak se to stalo...

Pocházím z muslimské rodiny. Můj bývalý přítel byl křesťan a také jsem měl mezi křesťany hodně dobrých přátel. Kvůli tomu jsem měl potyčku se spolužákem Omarem (který se později připojil k ISIS). Kamarád se mě tehdy zastal. Omarovi řekl, že by na mě nemusel být tak příkrý, když teď procházím léčbou homosexuality. A tak se to všichni dozvěděli. Kamarád to myslel dobře, ale právě tahle věc mi zničila život.
 
V listopadu 2013 mě Omar se dvěma kamarády napadli, když jsem se vracel domů. Zmlátili mě a oholili mi hlavu. Naštestí skončili jenom u toho, protože si prý váží mého otce jako velmi pobožného člověka a já si mám dvakrát rozmyslet co dělám.
 
Opustil jsem na několik dní město a přestal chodit na univerzitu, ale pak jsem se vrátil. V březnu 2014 jsem rozzlobil Omara znovu - návrhem že by nemuslimové neměli platit “jizya”, daň placenou nemuslimy muslimskému státu. Když jsem si univerzitních toaletách myl ruce, napadli mě zezadu a  já poznal, že jsou to stejní lidé jako posledně. Zkopali mě skoro do bezvědomí. Nemohl jsem pak téměř chodit, kvůli následkům jsem zameškal měsíc školy.
 
Pak najednou, v polovině závěrečných zkoušek, se k moci dostal ISIS. Omar mi zavolal, žádal mě o pokání a přípojení se k nim. Zavěsil jsem. 4. července skupina bojovníků ISIS přišla ke do mého domu. Můj otec jim otevřel a oni mu řekli: “Tvůj syn je  bezvěrec a homosexuál. Přišli jsme na něm vykonat boží trest.” Jak už jsem řekl, můj otec je velmi pobožný člověk. Naštěstí pro mě je přesvědčil, aby přišli příští den, aby měl čas se přesvědčit o jejich tvrzení. Přišel za mnou a začal na mě křičet. Nakonec řekl: “Pokud je to pravda, vydám jim tě s radostí.” Stál jsem a nevěděl, co na to říct, co dělat, jak se bránit. 
 
Úplně mě to zaskočilo. Moje matka ihned rozhodla, že musím okamžitě pryč, a začala řešit, jak mě dostat z Iráku. Byla půlnoc, řekla: “Odcházíme hned teď” a ukryla mě v domě své sestry. Hned další den sehnala letenku do Turecka a vízum. Měl jsem jet přes Erbil, ale nebylo snadné se přes ISIS do Kurdistánu dostat. Zůstal jsem dva týdny ve vesnici nedaleko Erbilu a  pokoušel se tam dostat, ale nepovedlo se mi to. Pak jsem to zkusil přes Bagdád, ale po cestě byly nepokoje a řidiči odmítali jet. Zkoušel jsem to mnohokrát, ale bezvýsledně.
 
Po týdnech marných pokusů a skrývání se mojí matce povedlo zařídit mi cestu do Kirkúku. Jeli jsme tam po pěšinách a přes pole. Odtamtud jsem cestoval do Sulaymaniyah. I když jsem plánoval dostat se do Turecka, první dostupný let byl do Bejrútu a šlo to i bez víza - a tak jsem nakonec skončilv Libanonu.
 
Kdybych zůstal doma, ISIS by si pro mě přišli a zabili by mě stejně jako zabili ostatní. Pokud by mě nenašli oni, tak by to udělala moje rodina. Pár dní po mém útěku můj strýc přísahal, že obnoví ztracenou čest rodiny. Nedávno jsem dostal na Facebooku anonymní zprávu,  moje matka si myslí, že ji napsal strýc.  Stálo v ní: “Vím že jsi v Bejrútu. I kdybys byl v pekle, tak si tě tam najdu”. Jediné po čem toužím, je být v bezpečí - na místě, kde by mě nenašel můj otec nebo někdo radikálně uvažující. Chci jenom klid a místo, kde můžu být sám sebou - dokončit studium a trochu začít žít.
 
Právnící  z Programu pro pomoc iráckým uprchlíkům (Iraqi Refugee Assistance Project ) mi pomohli získat statut uprchlíka a pracují na mém přesídlení do jiné země, kde bych mohl dostudovat. Momentálně žiju v místnosti o velikosti koupelny mého rodného domu a stále v nejistotě. Věřím že nakonec se z toho nějak dostanu, ale vzpomínku na chvíle, kdy jsem musel utíkat, abych si zachránil život, budu mít nadosmrti.
 
Úplně jsem ztratil kontakt s rodinou. Měsíc po tom co jsem odešel, mi bratr napsal na FB: “Musel jsem opustit město. Rodina se rozpadla, je to tvoje vina.” Naštvalo mě to a tak jsem neodpověděl. Na silvestra se mi ale stýskalo, tak jsem mu napsal: “Nemůžu za to jak jsem se narodil. ISIS jenom banda zločinců.” Nakonec z toho bylo dlouhé povídání o našem dětství.
 
Se svým otcem jsem od té doby nepromluvil. To co udělal mě opravdu zasáhlo. Jako otec se mě měl zastat, bránit mě ať se děje cokoliv. Když ale řekl, že mě předá ISIS, moc dobře vědel, co by mi udělali. Možná mu jednou odpustím, ale teď na něj nemůžu ani pomyslet. Chci ho vymazat ze svého života.
 
Na druhou stranu, se svou matkou mluvím každý týden. Je to pro ni velmi těžké, protože tam není signál a ona se tak vždycky musí vydat za město. Pro mě je to nejúžasnější žena na světě – kultivovaná, respektující a s dobrým úsudkem. Když mi při mém útěku pomáhala, nikdy nechtěla probírat moji homosexualitu. Prioritou pro ni bylo především mě dostat do bezpečí. Myslím si, že jako matka poznala, že jsem gay. Ale vždycky jsem od ní cítil bezpodmínečnou lásku. Nikdy jsme se opravdu nerozloučili. Tolikrát jsem se marně pokoušel utéct, že se dalo téměř počítat s tím, že se záhy zase setkáme jako vždycky.
 
Jediné co teď chci je ji obejmout.
 
Pořád mám doma gay přátele, ale pro jejich bezpečnost spolu už nekomunikujeme.
 
Jeden z mých nejlepších přátel co tam zůstali, byl zavražděn. Shodili ho veřejně z hlavní vládní budovy.
Byl to výjměčný človek a velmi laskavý.  Bylo mu 22 let, studoval medicínu, byl opravdu velmi chytrý. Rád mi vyprávěl o nejnovějších vědeckých objevech. Měl vždycky nejlepší známky a neustále chodil s nějakou knihou po ruce. Poprvé jsme se potkali online, stejně jako hodně gay iráčanů. Při osobním setkání později byl spíše tichý, ale v konverzaci online ho mohl zastavit leda výpadek elektřiny. Sdílel se mnou svá největší tajemství. Jako gayové jsme všichni museli vést skryté životy. 
Netuším jak došlo k jeho prozrazení, protože byl opravdu velmi opatrný. Nejspíš přes kontakty v telefonu nebo online u lidí na které ISIS přišel. Naposledy jsem ho viděl osobně kráce před tím než ISIS ovládl naše město, ale bavili jsme se spolu online až do doby než jsem utekl z města.
 
Když jsem poprvé viděl fotky na kterých byl, nedovedu dost dobře popsat co jsem cítil. Ty snímky mě pronásledují v mých nočních můrách, kdy se vidím padat prostorem. Mívám sny o tom, jak mě dopadnou a shodí s budovy stejně jako mého přítele. Bylo pro mě zničující ho vidět odejít takovým brutálním způsobem. Měl zavázané oči, ale poznal jsem, že je to on, podle barvy kůže a postavy. Vypadalo to, že zemřel okamžitě, ale od známého jsem se dozvěděl, že ne. Budova byla příliš nízká,  takže byl nakonec ukamenován.
 
Téměř jsem se zhroutil, neschopen uvěřit že se to opravdu stalo. Byl plný života a teď je pryč.
 
Už před příchodem ISIS jsem žil ve stálém strachu. Neexistují žádné zákony, které by vás ochránily. Milicionáři zabíjeli lidi skrytě a nikdo by se jim nepostavil. Pro ně jsme byli jenom zločinci, kteří vyvolávají boží hněv a jsou zdrojem veškeré špatnosti.
 
 
Několik posledních let bylo pro mě opravdu těžkých. Když milicionáři nebo bezpečnostní složky přisly na to, že je někdo gay, tak ho uvěznili, znásilnili a mučili. K mnoha vraždám došlo i za přímého přispění irácké armády. Existují nahrávky, kde jsou lidé upalováni zaživa nebo kamenováni a to vše za přítomnosti vojáků. Viděl jsem také video, kde byli gayové vláčeni v oprátce za autem aby je pak polomrtvé kamenovali a na konec zapálili. Některým zase lepidlem zalepili konečník a nechali je zemřít v poušti.
 
Možná právě moje rodina byla to, co mě chránilo ještě než se objevil ISIS. I kdyby ten ale teď kouzlem zmizel, byl bych pořád ve stejném nebezpečí jako gay o kterém se to ví.
 
Dneska je jediný rozdíl v tom, že ISIS má pouze jeden způsob jak zabíjet – shozením z budovy a následným kamenováním, pokud člověk ještě žije. Další věc, která se změnila, je mediální zájem o to, co ISIS dělá pravě proto že to je ISIS. A ISIS vydává videa s komentářem: “Zabíjíme tyto lidi, protože jsou homosexuálové. Toto je jejich trest podle svaté knihy.” Jsou velmi schopní v hledání a odhalování gayů. Loví je jednoho po druhém. Když někoho dopadnou, získají hned jeho kontakty z mobilu a z Facebooku jako zdroj dalších potencíálních cílů – vzniká dominový efekt.
 
Co je ale ještě hroznější - vidět jak veřejnost reaguje na záznamy “poprav”. Lidé obvykle soucítí s obětmi - ale ne pokud jde o gaye. Je pro mě zničující číst na facebooku komentáře, kde lidé odmítají zvěrstva ISIS a zároveň jsou s to chválit krutosti ISIS na gayích jako dobrou, ba přímo bohulibou věc, něco co si zasloužili. "The most horrible crime on earth is homosexuality. Good job Isis." "The scene is ugly but they deserve it." A pak jsou tu stovky a tisíce těch, co takové bigotní komentáře stvrdí svým “lajkem”. To mi přijde hodně znepokojivé. Tohle je společnost, ze které jsem uprchl.
 
Islám odsuzuje homosexualitu. Můj otec mě nutil studovat Šaríju po šest let, protože ze mě chtěl udělat pobožného člověka jako je on. Existuje hadís, který udává, aby byli gayové svrženi z útesu a je pak na úsudku Chalífy, jestli budou následně ukamenováni nebo upáleni.
 
-------------------------
Imám a islámský učenec Dr Usáma Hasan ze Quilliam Foudation říká že existuje mnoho hadísů a tradic přisuzovaných proroku mohamedovi a jeho učencům na téma trestů pro homosexuály - “Avšak všechny jsou diskutovány a nikdy nebylo dosaženo shody jak je vykládat, obzvlášť když odporují Koránu, verši 4:15-16.” Také dodává, že někteří učenci namítali, že mohamed nemohl vydat taková nařízení, protože se k jeho posouzení nedostal žádný potvrzený případ homosexuality.
-----------------------
 
 
 
Můj osobní názor je, že ISIS to dělá protože lidé u nás nenávidí homosexuály a pro ně je to snadný způsob, jako získat jejich přízeň.
 
Snažím se nedívat na videa ISISu.  Ale abych byl upřímný, sleduji ty o mučednících. Doufám, že tam uvidím Omara, který mi zničil život.
 
Mám strach o gaye, kteří tam ještě zůstávají. Vím o hodně kamarádech, kteří zůstali jednoduše proto, že si nemohli finančně dovolit odejít. Po tom co jsem viděl smrt našeho společného přítele, jsem se s nimi rozloučil a pak se od všech odstřihl - pro jejich dobro.
 
Tohle píšu na počest mého přítele, který zemřel, a za gaye, kteří tam ještě pořád jsou. Chci aby iráčané pochopili, že jsme lidé jako oni a ne zločinci – stejně jako vy máme pocity a duši. Přestaňte nás nenávidět jenom protože jsme se narodili odlišní.
 
Měl jsem štestí, že jsem se dostal pryč, zachránil jsem si duši. Ale co oni? Budou mít dost štěstí, aby přežili? A pokud ano, zvládnou se přesnést přes vědomí, že byli lovnou zvěří? Může to potkat kohokoliv z nich.
 
 
 
Taim a Omar nejsou skutečná jména zúčastněných. 
Vyprávění Taima zaznamenala reportérka BBC Caroline Hawley.
 
 

Komentáře  

-4 #2 dan 2015-08-18 10:58
kdyby se gaove prestali predvadet verejne na ulicich a na Prague pride i verejne soulozit tak lidem je jedno koho maji v posteli, pokud to neni provedeno nasilim proti druhe osobe!!
NA CO STE VY TAK HRDI PRI TOM POCHODU IDIOTI ?
NA TO DEVIANTNI CHOVANI PRASAT KDYZ SE NECHAVATE NATACET CIZIMI OBCANY PRI SEXU ? NEBO NA TO ZE TO VIDI I DETI A BOJI SE VAS?

ostatni lide neprovokuji o sexu a sex maji za dvermi svych loznic, oproti gaum.
nechapu ze u nas gayove souhlasi s pristehovalci! jejich prasarnicky a provokace na ulicich pak skonci a to i smrti.
a je zajimave ze tito nejsou schopni jit do ulic a stavkovat proti muslimskym imigrantum nebo proti vlade ktera dusila ekonomiku a hnala lidi na zebracenky pro nezamestnane !!!
ale na oplzlosti se jsou schopni sejit okamzite! Řím take nabidl lidem chleb a sex. hry a potom zanikl vyvrazdovanim leniveho a neschopneho naroda.
-3 #1 sranda 2015-08-17 21:15
"Hned další den sehnala letenku do Turecka a vízum."

To je rychlost :-* Nepamatuju se, že by rekreantům z Čech dávali Turčíni tak rychle víza, když byla ještě vízová povinnost :oops:

"Se svým otcem jsem od té doby nepromluvil. To co udělal mě opravdu zasáhlo. Jako otec se mě měl zastat, bránit mě ať se děje cokoliv."

A to přesně udělal! "se mu povedlo je přesvědčit, aby přišli přístí den, a on měl čas se přesvědčit o jejich tvrzení"

Zahrál věc do autu a získal mu tolik potřebný životně důležitý čas! Ten mladý SOBECKÝ gay si asi neuvědomuje, že není jediným dítětem svého otce, který má zodpovědnost za CELOU rodinu, ne jen za něj. Svému pantatínkovi by měl spíš děkovat a vážit si jhej, než mu cokoliv odpouštět.

You have no rights to post comments

Submit to Google PlusSubmit to TwitterSubmit to LinkedIn